Jako externí spolupracovník redakce FESHE, mám na starosti články s tematikou bezpečnostní a příbuznou. Vydavatel ode mne většinou očekává články s trochou adrenalinu, prostě nějakou pecku. Když jsem se ponořil do tématu vymáhání pohledávek, zjistil jsem, že to pecka je, ale trochu jiná, než se čekalo...
K pojmu „vymáhání pohledávek" se laikům vybaví představa holohlavých, osvalených „goril" s baseballovými pálkami, kteří jdou tvrdě na věc. Skutečnost je však mnohem horší!
Když vás navštíví výše popsaní pánové v černých bundách a brýlích, je zle, ale víte alespoň, na čem jste a máte k řešení situace v podstatě všechny informace pěkně pohromadě.
Jenže k vymáhání pohledávek se váže něco snad opravdu horšího. Neskutečná právní džungle, nepřehledný soubor paragrafů v různých zákonech, nejrůznější instituty mající dovést věřitele k jeho penězům a spousty kliček, kterými se dlužníci snaží utéci od svých závazků.
Mít skutečně ucelený soubor informací k tomu, jak dobře vymáhat pohledávky a jak své pohledávky co nejlépe zajistit a vymáhání předejít, vyžaduje slušnou porci znalostí a zkušeností.
Pohledávka po splatnosti se vyskytuje jako nedílná součást podnikání. Každý se snaží peníze co nejvíc točit, takže momentální krátkodobý nedostatek peněz se může přihodit i těm spolehlivým a slušným obchodním partnerům.
Jak ale poznáme, že jde o běžné zaváhání, a ne začátek spirály platební neschopnosti, kdy se po nějaký čas vytlouká klín klínem, až „to spadne", a není kde brát.
Na toto téma jsem mluvil s paní, která má v nejmenované společnosti na starosti saldo, tedy jeho překračování. Říká: „Já to už poznám; vždycky je to stejné. Začnou se zpožďovat platby a pak jedna vynechá, následující přijde, a pak zase ne. A to už se mi odběratel zapírá na telefonu, nebo ho nebere. Když zachytím první příznaky, hned to hlásím obchoďákům, aby si tohohle odběratele pohlídali. A co myslíte. Ti mají hlavu někde jinde. Vždycky to nechají tak tři měsíce uzrát. No a to je už zle. My v účtárně pak žhavíme linky a všechno je na nic. Pánové z obchodního jsou totiž placeni za nasmlouvané objemy a ne za skutečně zaplacené peníze. Už jsem to řešila několikrát s vedoucí účtárny a ta u majitele společnosti. Ten ale nemá na nic čas. To víte, my v účtárně asi nemáme ten strategický rozhled."
Úvahu paní z účtárny nechávám bez komentáře, myslím, že je výstižná. A odpověď na položenou otázku? Ano, problémová pohledávka vzniká již při uzavírání obchodu. Hurákontrakty, špatná pravidla a špatné smlouvy, to je oč tu běží.
Jedině kvalitní smlouvou. A v té nemůže chybět zajišťovací instrument. Výběr je široký.
Zajišťovací prostředky mají dvě základní funkce. Donucovací a zajišťovací. Některé dlužníka pouze nutí k včasnému zaplacení (např. úroky z prodlení). Některé však umožňují přímé uspokojení (zajištění) pohledávky. Přehled některých oblíbených:
|
Bankovní záruka (§ 313-322 ObchZ) |
ručitelem je banka |
|
Dohoda o srážkách ze mzdy (§ 551 ObčZ) |
dlužník musí mít příjem |
|
Exekutorský zápis (§77-86 ExekŘ) |
přímo vykonatelný |
|
Kauce (§ 555-557 ObčZ) |
propadne při nesplnění podm. |
|
Náhradní plnění |
nepeněžní formou |
|
Pojištění pohledávky |
náhrada nezaplacené pohled. |
|
Rozhodčí řízení (zákon č. 216/1994 Sb.) |
mimosoudní cesta |
|
Ručení (§ 303-312 ObchZ) |
závazek třetí osoby |
|
Směnka (zák. 191/1950 Sb.) |
bezpodmínečný závazek |
|
Smluvní pokuta (§ 544 ObčZ, § 300 ObchZ) |
penále |
|
Úrok z prodlení (§ 517 ObčZ, § 369 ObchZ) |
jen u peněžního závazku |
|
Výhrada vlastnického práva (§ 601 ObčZ) |
majitelem až po úplné úhradě |
|
Zadržovací právo (§ 175 ObčZ) |
věřitel drží věc dlužníka |
Pro řešení problémů s vymáháním pohledávek je v českých zemích zakořeněno dost mýtů a omylů. Tady jsou některé nečastější.
Tato metoda má zdánlivé klady v tom, že policie pracuje zdarma a že dlužníkovi zájem policie nažene strach a zvýší jeho ochotu k plnění. Pravda je taková, že pracovníci hospodářské kriminálky věc musí formálně prošetřit, ale co nejdříve ji odloží z důvodu, že se nejedná o trestný čin.
Váš vztah s dlužníkem, ať jakkoliv špatný, se určitě nezlepší. I kdyby policie na dlužníka, něco vyšťourala a věc došla přes státního zástupce až k trestnímu soudu, není zaručeno, že součástí trestu bude náhrada škody. Je to jen jedna z možností a tu trestní soudy používají, jen když je výše škody křišťálově jasná. Jinak je náhrada škody odkázána do občanskoprávního řízení. Z vězení vám nikdo nic nezaplatí.
O jaké trestné činy může jít v souvislosti s nesplácením pohledávek:
PODVOD § 250 - musí se dokazovat úmysl nezaplatit již při uzavírání smlouvy = velmi obtížné
ZPRONEVĚRA § 248 - pachatel má legálně v držení váš majetek a rozhodne se, že si ho přivlastní. Například pronajaté zařízení, zapůjčené auto, tržbu. Obvykle má připravenou historku o tom, že mu na věc vznikl nárok (zápočtem pohledávky apod.). Policie nebude rozmotávat vaše zašmodrchané dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Poškozování věřitele § 256 - musí již být vyhlášen konkurs, zmenšování majetku před vyhlášením konkursu žádný paragraf netrestá.
zvýhodňování věřitele § 256a - ke zvýhodnění jednoho věřitele na úkor druhého musí dojít rovněž až po vyhlášení konkursu, to že váš dlužník zaplatil někomu jinému a vám ne, i když vaše pohledávka vznikla dříve, to policie neřeší, pokud není vyhlášen konkurs.
2/ Pohledávku prodám
Trh s pohledávkami v ČR je přesycen nabídkou nekvalitních a nedobytných pohledávek, ceny i těch zajištěných a vymahatelných pohledávek jsou nízké.
Poptávku totiž stačí uspokojovat nabídky státních a polostátních institucí. Dědictví špatných privatizací se bude ještě dlouho rozprodávat přes Českou konsolidační agenturu a podobné a ti, co se v branži vyznají, nakupují vytříděné a upravené balíky bankovních pohledávek ve velkých objemech za velmi přijatelné ceny (7-20 %). Nějaké nezaplacené faktury je prozatím nezajímají.
Při současném stavu právních a obchodních zvyklostí v Česku se na pohledávku nehledí jako na hodnotu, nehledí se na ni ani jako na chybu dlužníka, ale naopak - jako na chybu věřitele.
3/ Podám na něj konkurs
Ani tohle řešení vlastně není řešením. Jednak musí být splněny zákonné podmínky (úpadek, předlužení), přidávají se další náklady jak finanční (poplatky), tak časové, ale hlavně konkurs přichází většinou v době, kdy už není zaručeno 100% vymožení pohledávky.
Pro dlužníka je konkurs někdy spíše záchrana, zákon ho chrání, jeho firma zanikne a s ní i jeho starosti. Navíc v době po vyhlášení konkursu už vám zaplatit nesmí, i kdyby náhle přišel k penězům a byl ochoten se s vámi dohodnout. Teď už se musí vše dělit rovným dílem mezi všechny účastníky konkursu a dlužník už do toho nemá co mluvit.
4/ Vezmu si jeho pohledávky (tzv. swap)
Dlužník vám může nabídnout svoje vlastní pohledávky za třetí osobou a může to vypadat výhodně, pohledávka může být na větší obnos. Jenže hodnota pohledávky není jen výše dlužné částky. Většinou dostanete horší zboží (hůře vymahatelnou pohledávku). Navíc se posouváte od známého subjektu k neznámému.
5/ Vytřískám z něj úroky, penále, ušlý zisk...
Neberte pohledávku jako investici. To možná funguje v civilizovaném světě. Těšit se, že vám úroky zaplatí vaše snažení a nervy je nehorázná naivita. Lépe je nabídnout odpuštění příslušenství pohledávky za skutečně funkční splátkový kalendář. Jedině rychlá dohoda zaručuje, že vůbec nějaká dohoda bude.
6/ Chci jen peníze - nic jiného
Zvažujte náhradní způsob plnění - nabídka se nemusí opakovat. Jde o psychologii. Dlužník vám nabídne zboží, vy ho odmítnete (správně vidíte starosti se skladováním a odbytem něčeho co prostě neděláte), a v dlužníkově hlavě se rozsvítí nápis: JÁ SE SNAŽIL!, ale když nechcete...
Co nám řekl, bývalý policista a současný externí spolupracovník jedné inkasní agentury.
„Při vymáhání pohledávek fungujeme jako zprostředkovatel. Pracujeme na mandátní smlouvu. Neděláme žádné „ostré hochy", 90 % naší práce je administrativa. Začíná to doporučeným dopisem, to je jediná spolehlivá forma. Telefonátů, faxů a mailů si většinou vymění obě strany dost ještě před tím, než nás osloví. Asi 15 % dlužníků zaplatí okamžitě po té, co do hry vstoupí třetí subjekt. Většina totiž ví, že po tomto okamžiku se začnou nabalovat k běžnému příslušenství pohledávky, ještě výlohy všech dalších firem a institucí.
S těmi co, nezaplatí po první výzvě, se pak snažíme osobně jednat. Někdy totiž problém spočívá v zablokovaném vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, kteří jsou vlastně schopní dohody, ale neschopní jednání. Je to klíčový moment v naší práci, odhadnout dlužníka, zda je lepší ho vést k dohodě po dobrém, nebo zda na něj začít tlačit. Na každého platí něco jiného.
Ovšem to „tlačit" musí mít opravdu dobrou formu - tím nemyslím měkkou. V korespondenci je to o slovíčkaření, musíme například pohrozit „právními kroky". Pokud v té samé větě pohrozíme „trestním stíháním", můžeme my sami čelit obvinění z vydírání. Takový je výklad zákona.
Když naše snažení nevede k cíli, připravíme podklady pro soud a podá se žaloba. Naše snaha vede minimálně k písemnému uznání dluhu, což jednak obnovuje promlčecí lhůtu a také slouží jako podklad žaloby."
A ještě názor z druhé strany. Jeden bývalý podnikatel z období překotného porevolučního kapitalismu (měl autodopravu, hospodu, samoobsluhu, dnes je zaměstnán), říká: Platit včas byl luxus. Já platil nejdřív těm, co nejvíc otravovali. Když někdo volal třikrát za den, poslal jsem mu peníze hned, jak jsem měl; kdo volal třikrát týdně, byl až druhý; kdo jednou za měsíc, ten čekal. No, a když naopak mně někdo dlouho neplatil, zjistil jsem, kde bydlí, a zazvonil u něj večer doma, že chci peníze. Většinou to zabralo, protože viděli, jak vypadám (120 kg, 190 cm) a že bych se třeba mohl naštvat. Já byl ale vždycky slušný."
1) existence písemné smlouvy a její kvalita
2) vhodný zajišťovací institut ve smlouvě
3) stáří pohledávky
4) existence dlužníkova majetku
5) výběr vhodné inkasní agentury
Na českém trhu vymáhání pohledávek pracují tři základní tipy inkasních agentur:
1) Odnože zahraničních společností. Jsou zkušené, mají renomé, vládnou databázemi informací, zaměstnávají slušné právníky. Vůbec nerozumí českým reáliím, jejich způsob práce je čistě administrativní a nechápou, že s českými „kovboji" to nic nedělá.
2) Tvrdí hoši. Firmy, kde základní způsob práce je demonstrace síly a může dojít až k jejímu skutečnému použití. Skupiny složené z bývalých vyhazovačů a podobných polokriminálních individuí, nemusí chybět ani bývalí příslušníci silových složek státu, vyhození, či jinak odejití. Mohou být úspěšní ve vymáhání, ale nespolehliví a nebezpeční jako partneři.
3) Firmy založené bývalými policisty, kteří si odsloužili svoje léta, pobírají od státu příspěvek za službu a vymáhání dělají profesionálně, se znalostí poměrů, s dobrým odhadem na lidi, se znalostí operativní práce i administrativních dovedností. Naučili se výborně, jak na lidi vyvíjet tlak a přitom nesklouznout do problémů.
Samozřejmě, že tyto základní modely se v praxi také různě kombinují.
Exekutorský zápis - nový účinný instrument na zajištění pohledávek.
Ještě nedávno byla nejoblíbenějším zajišťovacím nástrojem směnka. Své kouzlo neztratila. Směnečný soud nezkoumá žádná fakta či svědectví, ale jen formální náležitosti směnky. A jsou-li splněny (což je někdy složité, a je to snad jedinou nevýhodou směnky), pak okamžitě vydá směnečný platební rozkaz. Po nabytí právní moci je to exekuční titul.
Ale od 1. 5. 2001 je účinný zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) kde § 78a říká: Exekutor sepíše na žádost exekutorský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
A podle § 40 odst. 1 písm. d) je exekutorský zápis jedním z exekučních titulů! Takže žádný soud, jen odkaz ve smlouvě (zase jsme u pořádné smlouvy) na exekutorský zápis a poplatek exekutorovi za jeho provedení. Výše zmíněný zákon totiž dává exekutorům některé pravomoce srovnatelné s notářskými úkony.
(cop)
OBCHODNÍ ZÁKONÍK
OBČANSKÝ ZÁKONÍK
OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD
EXEKUČNÍ ŘÁD
TRESTNÍ ZÁKON
TŘESTNÍ ŘÁD
ZÁKON O SOUDNÍCH POPLATCÍCH
ZÁKON O ADVOKACII
ZÁKON O KONKURSU A VYROVNÁNÍ
ZÁKON O rozhodčím řízení
ZÁKON O VEŘEJNÉ DRAŽBĚ
ZÁKON SMĚNEČNÝ A ŠEKOVÝ
ZÁKON O ADVOKACII
ZÁKON O NOTÁŘÍCH
|
Upomínky |
ověření stavu, projevení zájmu, první pokus |
|
Databáze neplatičů |
na internetu zjistíme, zda nejsme jediní |
|
Prodlení dlužníka |
§ 365-396 ObchZ |
|
Prodlení věřitele |
nepřevezme nabídnuté plnění § 370-372 ObchZ |
|
Úpadek a předlužení |
§ 1 zák. o konkursu a vyrovnání |
|
Uznání závazku |
slouží jako důkaz existence pohledávky, obnovuje promlčecí dobu § 323, § 407 ObchZ |
|
Uznání dluhu |
§ 110, § 558 ObčZ - nutný příslib zaplacení |
|
Konkurzní řízení |
po doručení návrhu zákaz zmenšování majetku |
|
Dražba |
majetek dlužníka se může stát předmětem dražby |
|
Dražba dobrovolná |
na návrh vlastníka (i správce konkursní podstaty) |
|
Dražba nedobrovolná |
na návrh věřitele - u zajištěné pohledávky |
|
Návrh na prohlášení konkurzu |
má povinnost podat také úpadce sám na sebe |
|
Uspokojení pohledávek v konkur. |
řídí se složitými pravidly a 100 % dostanete výjimečně |
|
Návrh na vyrovnání |
může podat dlužník, připojí seznam svého majetku |
|
Druhotná platební neschopnost |
dlužníkovi neplatí jeho odběratelé |
|
Úvěrový limit, saldo |
nad tento smluvní limit se neposkytuje na fakturu |
|
Kapitalizace pohledávky |
převod na vlastnický podíl |
|
Inzerce pohledávek |
zveřejnění dlužníka je účinná páka při vymáhání |
|
Management pohledávek |
nezbytné při velkém množství odběratelů |
|
Příslušenství pohledávky |
úrok, smluvní pokuta, náklady na vymáhání, § 121 ObčZ |
|
Promlčení pohledávky |
právo nezaniká, ale nemůže být uplatněno u soudu |
|
Započtení pohledávky |
u vzájemných pohledávek a projevu vůle k započtení |
|
Postupovat, cedovat |
provést cesi, postoupit závazek |
|
Burza pohledávek |
najdete na internetu |
|
Prodej pohledávky |
věřitel moc nezíská, ale má to z krku |
|
Nákup pohledávek |
za účelem zápočtu |
|
Směnka |
směnečný platební rozkaz slouží jako exekuční titul |
|
Exekuce |
bez exekutorského zápisu až po rozhodnutí soudu |
|
Zveřejnění dlužníků, pohledávek |
na internetu - první krok ke svým penězům |
|
Správa pohledávek |
vnitropodniková pravidla prevence i represe dluhů |
Dluží vám někdo?
NE - Jste v pohodě. ANO - dále.
Trvá to už dlouho?
ANO - jste bez peněz. NE - dále.
Má váš dlužník nějaký majetek?
NE - Jste bez peněz. ANO - dále.
Máte písemnou smlouvu?
Ne - Jste bez peněz! Ano - dále.
Máte ve smlouvě skutečně účinné zajištění?
NE - zkuste ostré hochy nebo motlitby. Ano - dále.
Máte ve firmě oddělení správy pohledávek?
ANO - jste na dobré cestě. NE - vyberte inkasní agenturu.
Atd.
